Historie

Štěpán Podešt

Místo děje

Když mistr uměleckých řemesel, keramik Egon Ivan Werner koupil roku 1973 zchátralý statek v Novém Drahově nedaleko Františkových Lázní, byla na dvoře hrázděné usedlosti č. p. 1, postavené v roce 1805, hromada hnoje. Pod podstřeším proti obytné budově s děravou střechou mělo místní JZD ustájeny krávy a ve stodole složeny snopy obilí, které tu čekaly až na ně dojde řada u mlátičky. Ivanovi známí skepticky kroutili nad jeho počínáním hlavou.

Proměnit statek na hrnčírnu v její dnešní podobě trvalo řadu let, stálo Ivana hodně úsilí a spolklo mu všechny úspory. Naštěstí byl statek koncem minulého století prohlášen kulturní památkou a na jeho záchranu přispěl státní památkový fond.

Ruku k dílu tenkrát přiložil i Ivanův bratr František, kterému kamarádi říkali Fred. Jednou k večeru, když po celodenní práci oba spokojeně seděli na zápraží a obhlíželi, jak dvě století stará usedlost prokoukla, obrátil se Ivan na svého staršího bratra s nápadem: "Co myslíš, když se zavřou vrata, tady je úžasná akustika, co kdyby se tu hrál swing?" A Fred odpověděl: "Ty jsi cvok, ty to klidně jednou uděláš!"


Im Jahr 1973 kaufte Töpfermeister Egon Iwan Werner einen herunter gekommen Hof in Neu Drahor bei Franzisbad. Der baufällige Hof wurde im Jahr 1805 erbaut. Unter dem Vordach wurden Kühe gehalten und in der Scheune lagerte Getreide, welches noch nicht gedroschen war. Der Umbau kostete Iwan viel Kraft und vor allem sehr viel Geld. Zum Glück wurde der Hof unter Denkmalschutz gestellt, wodurch der Umbau mit Geld aus einem Fond finanziert wurde. Iwans Bruder Franz (seine Freund nannten ihn nur Fred), half oft beim Umbau. Als beide Brüder eines abends nach getaner Arbeit zusammen saßen, fragte Iwan „Was denkst Du, was das hier für eine Akustik, wenn wir das Tor schließen und Swing spielen?“ Fred meinte nur mit einem lächeln „So verrückt wie Du bist, wirst das irgendwann einmal machen!“


Nejstarší dochovaný plakát z 2.ročníku


Pravidla jazzové hrnčírny

První ročník Hrnčířského swingu se konal v roce 1994. Zahrát přišli kamarádi, na dvoře se sešly tři desítky známých. O neobvyklém koncertním prostředí se informace šířila rychle, příležitost k hraní v hrnčírně uvítala i parta karlovarských muzikantů v čele s klarinetistou Karlem Uhlíkem. Druhý ročník dokázali v různých obměnách sestavy odehrát celý sami.

Ivan pro svoje swingové večery stanovil tato pravidla:

  • Koncerty jsou v každém roce tři, vždy v pátek večer, v prázdninových letních měsících.

  • Na každém večeru se hraje Ellingtonovo "Mood Indigo".

  • Pořádání koncertů je zcela v rukou majitele hrnčírny. Když je počasí "neswingové" a nesejde se dost posluchačů, dotuje prodělek z vlastní kapsy.

  • Na každý ročník jsou vyrobeny jiné keramické vstupenky pro všechny návštěvníky.

  • Keramickou upomínku, vytočenou na hrnčířském kruhu, si z Drahova odvážejí všechny kapely.

  • Pro návštěvníky je v bufetu připravena káva, čaj, minerálka, moravské víno bílé i červené. Kdo má o něco z nabídky zájem, koupí si keramický pohárek (při každém koncertu s jiným dekorem) a do pak něj podle svého přání občerstvení dostává po celý večer zadarmo "na účet podniku".

  • Umělohmotná křesílka jsou v hledišti na dvoře připravena již od čtvrtka. Místo, kde chce během koncertu sedět, si tak každý může vybrat a "obsadit" polštářkem či jinak již v pátek během dne. Dost návštěvníků toho využívá a před koncertem ještě zamíří na nedaleký Soos, nebo se projedou po okolí na kole.

  • Keramické vstupenky


    S přípravou koncertů od počátku Ivanovi pomáhali přátelé, u vstupenek u vchodu i v bufetu po léta potkáte stále stejnou partu.

    Programová nabídka se rychle ustálila tak, že alespoň jeden koncert vždy patří Západočechům. Střídají se kapely z Karlových Varů, Chebu, Mariánských Lázní a Plzně. Na další koncerty jsou zváni interpreti z větší dálky, nejčastěji z Prahy, kapely známé i nově založené. Oblíbené kapely se do Drahova vracejí (ale obvykle ne dříve, než po třech letech). Každý, kdo si jednou v Novém Drahově zahrál, se sem vždy rád vrací. Hrát v Drahově je i pro světoběžníky, kteří poznali pódia po celé Evropě, zážitek. Je tu jedinečné prostředí, ale též "kmenové" publikum.

    Neboť hodně posluchačů jezdí do Nového Drahova pravidelně. A nejen z Chebu a okolí, koncerty Hrnčířského swingu do svého programu zahrnuli i lázeňští hosté z nedalekých Františkových lázní a návštěvníci okolních prázdninových kempů. Již řadu let sem jezdí celý autobus fandů až z Olomouce. O tom, jaký program je na léto připraven, se zájemci dozvídají již na koncertech ročníku předchozího, kdo má zájem, je navíc průběžně informován o případných změnách e-mailem. Turisté - návštěvníci hrnčírny tu dostanou letáčky s programem po celý rok. Ty jsou jak v češtině, tak v němčině, neboť fanoušků Hrnčířského swingu žije dost i v nedalekém Sasku a Bavorsku.

    "Swingové" prostředí hrnčírny v Novém Drahově se zalíbilo i pořadatelům festivalu Jazz Jam Cheb, konaly se zde závěrečné nedělní open-air koncerty, než se termín pořádání tohoto festivalu posunul do chladných dní pozdního podzimu.

    Ivan odešel, genius loci jím probuzený zůstává

    Bohužel, stalo se, co nikdo z nás, kteří jsme do Drahova za Ivanem tak rádi chodili, nečekal. Ve čtvrtek 4. července 2013 dvaaosmdesátiletý nezmar Egon Ivan Werner zemřel. Čtrnáct dnů před prvním koncertem jubilejního dvacátého ročníku Hrnčířského swingu.

    Jeho syn Roman Werner rozhodl, že již připravené koncerty se konat budou. A všichni "přátelé tichého swingu", které Ivan Werner za uplynulá léta kolem sebe nashromáždil, to přijali s povděkem. Shodli jsme se, že koncerty hudby, kterou miloval, budou nejlepším způsobem rozloučení s mužem, který o sobě jednou řekl: " Já sice na nástroj nehraji, ale točím na hrnčířském kruhu v mollových stupnicích. A jsem tomu velice rád. Bez hudby, divadla a baletu bych asi nebyl schopen dělat keramiku. Hudba a hlína jsou a pro mne navždy zůstanou spojené nádoby."

    Na všech koncertech bylo plno. A všichni přítomní s vděčností a uznáním na Ivana vzpomínali. Za to, že v č. p. 1 v Novém Drahově založil tak krásnou tradici. Ve starém statku, znova probuzeném k životu jedním tvrdohlavým swingovým fandou, se totiž jazz vrací ke svým počátkům, kdy ho muzikanti hráli sobě i posluchačům hlavně pro radost, na chvíli si při něm oddechli a nemysleli na neduhy doby, v níž jim bylo souzeno žít. Tenkrát, stejně jako dnes.

    Hrnčířský swing vstoupil do své třetí dekády

    Představitelé města Chebu již před několika lety Ivanovi Wernerovi sami nabídli příspěvek na úhradu nákladů, spojených s pořádáním koncertů Hrnčířského swingu. Grant poskytují i jeho synovi, Romanovi Wertnerovi, který se rozhodl, že v tradici, kterou založil jeho otec, bude pokračovat. V roce 2014 se podařilo poprvé získat grant i od Karlovarského kraje, roku 2016 přispěl i magistrát Františkových Lázní. Lze z toho - jak doufám, usoudit, že představitelé sponzorů jsou si vědomi, že festival, který do Nového Drahova a jeho okolí dokáže během léta třikrát přilákat na čtyři stovky návštěvníků, se již stal důležitou hudební tradicí a součástí kulturní nabídky regionu.

    Ve dvoře hrnčírny v Novém Drahově se tak dík Romanovi Wernerovi i sponzorům dál mohou scházet ti, kterým je dobře při hudbě, které se říká swing. A Ivan Egon Werner si se svými bratry určitě někde na obláčku také spokojeně podupává do taktu ...

    Na 21. ročníku Hrnčířského swingu v Novém Drahově se tak dvůr hrnčírny opět třikrát zaplnil posluchači, kterým bylo dobře při hudbě, které se říká swing. A Ivan Egon Werner si se svými bratry určitě někde na obláčku také spokojeně podupával do taktu ...


    Die Regeln der „Töpferei Swing“

    Das erste Konzert fand im Jahr 1994 statt, zudem nur Freunde und Bekannte kamen. Doch schnell sprach sich dieses ungewöhnliche Konzert herum. Die Möglichkeit hier zu spielen, ergriffen viele Musikanten aus Franzisbad. Besonders gern gesehen wurde Karel Uhlik mit seiner Klarinette. Aufgrund des Erfolgs entwarf Iwan folgende Regeln für seine Swing-Abende:

  • Pro Jahr werden 3 Konzerte veranstaltet, die immer in den Sommerferien stattfinden.

  • Gespielt wird Ellington „Mood Indigo“

  • Für jedes Konzert werden werden Tickets aus Ton, als Erinnerung für die Besucher gefertigt.

  • Auch die Kapellen bekommen ein Erinnerung aus Ton!

  • Die Konzerte werden nur von Egon veranstaltet!

  • Für die Besucher wirde ein Buffet mit Kaffee, Tee, Wasser und mährischer Wein bereit gestellt. Besucher können sich die dafür nötigen Tonkrüge kaufen und bekommen dann den ganzen Abend alle Getränke umsonst!

  • Plastikstühle werden schon Donnerstag aufgestellt, und es gibt keine feste Sitzordnung, jeder darf sich hinsetzen wo er will.

  • Bei den Vorbereitungen für die Konzerte, für das Buffet und dem Eintritte bekommt Iwan Hilfe von seinen Freunden.

  • Das Programmangebot ist so ausgelegt, das an einem Konzert, Kapellen aus Westtschechien (Carlsbad, Marienbad, Cheb und Pilsen) spielen, und an einem anderen Konzert Kapellen aus dem Rest Tschechiens (meistens aus Prag) gehört werden.

  • Alle Kapellen, auch welche die auf Bühnen in der ganzen Welt spielen, waren von der Akustik im Hof beeindruckt, und kamen immer wieder gerne. Töpferei Swing begeistert nicht nur Besucher aus Chep und Umgebung, nein viele Besucher kommen aus Franzisbad und den umliegenden Ferienorten. Seit Jahren kommen schon ganze Busse mit Fans aus Olomouc. Viele Interessenten informieren sich über das Programm für den Sommer per Emails. Touristen und Urlauber bekommen Flugblätter mit dem Jahresprogramm. Auch in Deutschland findet die Töpferei Swing immer mehr Fans. Töpferei Swing konnte auch einen Jazz-Jam Veranstalter aus Cheb begeistern, dieser veranstaltet mittlerweile Sonntags auch Open-Air-Konzerte.


    Und dann ist Iwan gegangen …

    ...völlig unerwartet verstarb Iwan Egon Werner am 4. Juli 2013 im alter von 82 Jahren. Leider genau 14 Tage vor dem 20jährigen Jubiliäumskonzert der Töpferei Swing. Sein Sohn Roman Werner entschied sich dazu, die schon vorbereiteten Konzerte stattfinden zu lassen. Darüber freuten sich alle Freunde der Töpferei Swing, die Ivan Werner kennen gelernt haben. Wir haben uns überlegt, dieses Konzert als Verabschiedung für einen Mann zu veranstalten, der von sich behauptet hat „Ich spiele keine Musikinstrument, aber ohne Musik, Theater und Balett, wäre ich zur Töpferei nie fähig gewesen. Alle veranstalteten Konzerte waren gut besucht. Die Besucher waren begeistert und mit ihren Gedanken bei Iwan. Viele berichteten, das sie bei den Konzerten ihre Sorgen kurzzeitig vergessen konnten. Nun gibt es die Töpfer Swing schon über 20 Jahre. Vetreter der Stadt Cheb haben sich vor Jahren schon an Ivan Werner gewandt und ihm angeboten, an den Kosten für die Töpferei Swing zu beteiligen. Auch dessen Sohn Roman Werner, der sich dazu entschlossen hat, das Lebenswerk seines Vaters weiter zu führen, hat dieses Angebot angenommen. Im Jahr 2014 hat er zum ersten mal Unterstützung vom Kreis Carlsbad bekommen. Ich hoffe das sich die Sponsoren bewußt sind, das wir im Sommer 3-4 Konzerte mit 100 Besuchern bekommen. In Zukunft werden im neuen Drahor wieder Konzerte veranstaltet, und der Hof in der Töpferei Swing wird sich mit Hunderten von Besuchern füllen. Iwan Egon Werner wird wohl zusammen mit seinen Brüdern auf einer Wolke sitzen und der Musik lauschen. Und er wird mit dem Kopf und dem Fuß zum takt klofpen!


    Co je pro mne keramika

    Egon Ivan Werner

    Hrnčíř je navrhovatelem výrobku, realizátorem, ale hlavně také prvním divákem - proto točím na kruhu. Keramik musí zvládnout a sladit hned několik profesí. Musí malovat, kreslit, modelovat, točit na kruhu, glazovat, pálit. Musí se vyznat v kompozici i harmonii, svět vidět barevně. Prostě keramik musí hlínu "oživit". Nehledě na tvar, barevnost, ornament. Musí uvést barevnou hlínu do pohybu, dát výrobku smysl a přesvědčení. Musí při vytváření riskovat, ale nehazardovat. Je to taková krásná vizuální poezie.

    A toto dělá znovu a znovu, neustále se konfrontuje. Hlína je na začátku neohrabaná, vláčná, poddajná, žhnoucí. Když je zchladlá, krásně zvoní a mne to neustále vzrušuje. Pro mne je to jistý druh symfonie. Sny vmáčknuté do hlíny mne stále inspirují. Svou fantazii si připravuji na každé dovolené u moře. Tam je jedna věc jiná ráno, odpoledne nebo večer.

    Každoročně pořádám na své hrnčířské chalupě v Novém Drahově na počest svého bratra - muzikanta - "Hrnčířský swing". Pro mne je to spojení hlíny a hudby. Jeden z nejlepších trombonistů v České republice pan Košvanec se mne jednou zeptal proč nehraji na nějaký hudební nástroj. Já sice na nástroj nehraji, ale točím na hrnčířském kruhu v mollových stupnicích. A jsem tomu velice rád.

    Bez hudby, divadla a baletu bych asi nebyl schopen dělat keramiku. Hudba a hlína jsou a pro mne navždy zůstanou spojené nádoby.

    březen 2011



    Was ist Keramik? Was macht ein Töpfer?

    Der Beruf als Töpfer ist abwechsungsreich und interessant. Ein Töpfer entwirft, produziert und kontrolliert seine Waren. Er muß über mehrere Fähigkeiten verfügen, dazu gehören Malen, Zeichnen, Modellieren, Glasieren und Brennen. Er muss eine Mischung aus Zusammensetzung und Harmonie finden, und die Welt in Farbe sehen. Einfach gesagt, ein Töpfer muss den Ton zum leben erwecken, unabhängig von Form, Farbe oder Ornamenten. Dies alles ist wie eine Art Poesie. Ich werde immer wieder damit konfrontiert. Am Anfang ist der Ton immer kühl und wohlriechend. Für mich ist dies immer wie eine Symphonie, wie schöne Träume, die ich in die Erde drücken kann. Meine Inspiration hole ich mir am liebsten im Urlaub am Meer. Diese Inspiration ist Morgens anders, als Mittags oder Abends.

    Egon Ivan Werner - výstavy

    1963 LŠU Cheb

    1965 Salon ČFVU Karlovy Vary

    1966 Pozemní stavby Košice

    1966 Pozemní stavby Ostrava

    1967 Fa. Cihelny Ant. Hart Waldsassen, Německo

    1967 Pozemní stavby Brno

    1968 IPS Gottwaldov

    1968 Galerie Diokleciánův Palác Split, Chorvatsko

    1969 Galerie Diokleciánův Palác Split, Chorvatsko

    1970 Dílo červeného srdce Plzeň

    1970 Denní vinárna Zwickau, Německo

    1970 SANOPS Františkovy Lázně

    1971 Jindřichův Hradec - spolu s malířem Milošem Kačerem

    1972 Zwickau, Německo - přizván jako host

    1972 Divadlo Plauen, Německo

    1975 České Budějovice - spolu se sochařem Bohumilem Dobiášem

    1976 Galerie Mladá Fronta Praha

    1987 Muzeum Františkovy Lázně - spolu s malířem Janem Samcem

    1993 Světová výstava řemesel Mnichov, Německo

    1993 Galerie Týn nad Vltavou - spolu s malířem Janem Samcem

    2005 Zámecká galerie Schönberg, Německo

    2007 Kostel v Ostrohu (Seebergu) u Františkových Lázní

    2008 Lázeňský hotel Monti, Františkovy Lázně

    2009 Galerie Ve věži, Planá u Mariánských Lázní - spolu s fotografem Mirkem Břeským

    2010 Křížová chodba Františkánského kláštera v Chebu - spolu s fotografem Mirkem Břeským

    2011 Divadlo Oskara Nedbala Tábor - spolu s fotografem Mirkem Břeským

    2011 Výstavní sál Pod Věží Třeboň

    2011 Galerie U Vavřince Chodov - spolu s fotografem Bořivojem Hořínkem

    2011 Galerie Brömse Františkovy Lázně - spolu s M.C.Šemberou, P.Kamanovou a H.Tůmovou

    2011 Městská galerie v Bochově - spolu s malířem Petrem Strnadem

    2012 Divadlo Oskara Nedbala Tábor (jako host školní výstavy SPŠ v Bechyni)

    2013 účast na výstavě "Ňaderná energie" v galerii Na ochozu v Karlových Varech

    kontakt

    box-zahlavi


    Jana a Roman Wernerovi
    Nový Drahov čp.1
    351 34 Třebeň
    hrncirna@gmail.com
    +420 603 113 380

    box-patka

    Aktuality

    box-zahlavi

    Otevírací doba/Geschäftszeiten

    po-út / mo-di

    zavřeno/geschlossen

    st-ne / mi-so

    9:00 - 17:00

    Fotky z XXIV ročníku

    Fotogalerie 1 Fotogalerie 2

    Fotky z XXIII ročníku

    Fotogalerie 1 Fotogalerie 2

    XXVI. Hrnčířský swing Pátek 19.7.

    J. J. JAZZMEN & BARBORA VÁGNEROVÁ

    XXVI. Hrnčířský swing Pátek 26.7.

    MEMERY JAZZ BAND MARIÁNSKÉ LÁZNĚ & Jana Sedláčková

    XXVI. Hrnčířský swing Pátek    2.8.

    BIG BAND MILANA ŠOLTÉZSE

    box-patka